Ateroskleróza je pomalé ukládání tukových a dalších látek do stěn tepen. Cévy se postupně zužují, tuhnou a hůře přivádějí krev k orgánům. Dlouho nemusí působit žádné potíže, přesto může stát za infarktem, cévní mozkovou příhodou nebo bolestmi nohou při chůzi.
Rozvoj aterosklerózy často trvá roky až desítky let. Dobrá zpráva je, že na část rizik lze působit: nekouřit, hlídat krevní tlak, cholesterol a cukr v krvi, přiměřeně se hýbat a upravit jídelníček. U lidí, kteří už mají vyšší riziko nebo prodělali srdečně-cévní příhodu, bývají důležité také léky předepsané lékařem.
Stručně řečeno
- Ateroskleróza znamená ukládání plátů v tepnách a jejich postupné zužování.
- Zpočátku často nebolí a člověk o ní nemusí vědět.
- Může přispět k infarktu, mrtvici, špatnému prokrvení nohou nebo poškození ledvin.
- Riziko zvyšuje kouření, vysoký krevní tlak, vysoký LDL cholesterol, cukrovka, nadváha, málo pohybu a rodinná zátěž.
- Léčba se nastavuje individuálně: režimová opatření, léky a u některých pacientů zákrok na zúžené tepně.
Co se při ateroskleróze děje v cévách
Tepny vedou krev bohatou na kyslík od srdce k orgánům a tkáním. Při ateroskleróze se v jejich stěně postupně tvoří takzvané aterosklerotické pláty. Obsahují mimo jiné cholesterol, tukové látky, buňky zánětu, vazivo a v pozdějších fázích i vápenaté soli.
Plát může cévu zužovat a omezovat průtok krve. Zároveň může být nebezpečný i tehdy, když praskne. V místě prasknutí se může vytvořit krevní sraženina, která průtok krve výrazně zhorší nebo cévu uzavře. Právě tak může vzniknout například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.
Proč dlouho nemusí být poznat
Ateroskleróza se může rozvíjet velmi dlouho bez příznaků. Potíže se často objeví až ve chvíli, kdy je céva výrazně zúžená, nebo když vznikne náhlá komplikace. Proto má smysl sledovat rizikové faktory ještě dříve, než se člověk cítí nemocný.
Preventivní prohlídka, měření krevního tlaku, vyšetření cholesterolu a cukru v krvi nejsou jen formality. Lékaři podle nich dokážou lépe odhadnout celkové srdečně-cévní riziko a doporučit další postup.
Jaké potíže může způsobit
Příznaky závisí na tom, které tepny jsou zasažené. Pokud jde o tepny zásobující srdce, může se objevit tlak nebo bolest na hrudi, dušnost, únava při námaze nebo infarkt. Při postižení tepen v mozku hrozí přechodná ischemická ataka nebo cévní mozková příhoda. Při zúžení tepen dolních končetin se může objevovat bolest lýtek při chůzi, která po zastavení ustoupí.
Varovné jsou hlavně náhlé příznaky: bolest na hrudi, dušnost, slabost nebo necitlivost poloviny těla, pokles koutku, potíže s řečí, náhlá porucha vidění nebo silná neobvyklá bolest hlavy. V takové situaci je namístě volat 155 nebo 112.
Kdy nečekat
Při podezření na infarkt nebo mrtvici se nečeká, jestli potíže „přejdou“. Čas rozhoduje o tom, kolik srdeční nebo mozkové tkáně se podaří zachránit. Volejte záchrannou službu na čísle 155, případně 112.
Rizikové faktory aterosklerózy
- Vysoký LDL cholesterol: podporuje ukládání tukových látek v cévní stěně.
- Vysoký krevní tlak: dlouhodobě namáhá cévy a urychluje jejich poškození.
- Kouření: poškozuje cévní výstelku a zvyšuje riziko sraženin.
- Cukrovka: výrazně zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév.
- Nadváha, obezita a málo pohybu: často se pojí s vyšším tlakem, tuky v krvi i cukrovkou.
- Věk a dědičnost: riziko roste s věkem a je vyšší, pokud se srdečně-cévní nemoci v rodině objevily předčasně.
- Jídelníček s převahou průmyslově zpracovaných, slaných a tučných potravin: může zhoršovat cholesterol, tlak i hmotnost.
Prevence: co má největší smysl
Základem je dlouhodobě udržitelný životní styl. Není nutné udělat všechno dokonale ze dne na den. V praxi často pomáhají malé, ale opakované změny: více chůze, méně uzenin a smažených jídel, pravidelnější jídlo, více zeleniny, luštěnin a ryb, lepší spánek a postupné snižování hmotnosti, pokud je potřeba.
Pro cévy je zásadní nekouřit. Pokud člověk kouří dlouhé roky, má smysl požádat lékaře o pomoc s odvykáním. U pohybu je vhodné vycházet ze zdravotního stavu. Pro mnoho seniorů je dobrým začátkem pravidelná svižnější chůze, cvičení rovnováhy a lehké posilování, pokud je pro ně bezpečné.
Léčba se řídí celkovým rizikem
Léčba aterosklerózy je individuální. Lékař hodnotí věk, potíže, krevní tlak, hladinu cholesterolu, cukrovku, kouření, rodinnou zátěž i to, zda pacient už prodělal infarkt, mrtvici nebo má jiné cévní onemocnění. Podle toho může doporučit léky na snížení cholesterolu, léčbu vysokého tlaku, léčbu cukrovky nebo léky snižující riziko krevních sraženin.
U výrazného zúžení tepny může být někdy potřeba zákrok, například angioplastika se zavedením stentu, cévní operace nebo bypass. Nejde však o náhradu prevence. I po zákroku je důležité dál řešit rizikové faktory, užívat léky podle doporučení a chodit na kontroly.
Nejčastější otázky
Je ateroskleróza totéž co arterioskleróza?
Ne úplně. Arterioskleróza je obecnější pojem pro tuhnutí a ztrátu pružnosti tepen. Ateroskleróza je její častý typ, při kterém se v cévní stěně ukládají pláty tvořené mimo jiné tuky a cholesterolem.
Dá se ateroskleróza úplně vyléčit?
Už vzniklé změny v cévách nemusí zcela zmizet. Cílem léčby je zpomalit další rozvoj, snížit riziko infarktu a mrtvice a řešit zúžení cév tam, kde už působí potíže nebo vysoké riziko.
Stačí jen změnit jídelníček?
U někoho mohou režimová opatření výrazně pomoci, u jiného jsou nutné také léky. Záleží na hodnotách cholesterolu, tlaku, cukru, celkovém riziku a prodělaných onemocněních. Léky není vhodné vysazovat bez domluvy s lékařem.
Kdy má smysl nechat si zkontrolovat riziko?
Pravidelné preventivní prohlídky mají smysl i bez potíží. Zvlášť důležité jsou u lidí s vysokým tlakem, cukrovkou, vyšším cholesterolem, kouřením, nadváhou nebo rodinnou zátěží srdečně-cévních onemocnění.
Ateroskleróza je tiché onemocnění cév, ale její následky tiché nejsou. Čím dříve člověk zná své rizikové faktory a začne je řešit, tím větší má šanci chránit srdce, mozek i soběstačnost do vyššího věku.
Autor: redakce Penzista.net