V jednom pilotním projektu v USA transportují na místo nehody nebo neštěstí automatizované defibrilátory drony. Tento nápad se objevil přímo ve Spojených státech. V praxi se to děje následovně. Při tísňovém volání je zalarmován dispečink záchranné služby přes aplikaci v chytrém telefonu. Ta vyšle informaci zdravotnicky kvalifikované osobě, která se nachází aktuálně nejblíže místa neštěstí. Ta je nasměrována pomocí aplikace přesně k místu nehody. Zároveň je z centrálně uloženého dronového portu zavolán dron, který letí s defibrilátorem přímo na místo nehody. Život zachraňující zařízení nemusí být tedy nezbytně dováženo v sanitce záchranky, což v oblasti s vysokou frekvencí dopravy nebo na rozlehlých plochách ušetří drahocenné minuty. Společný pilotní projekt lékařské univerzity Greifswald a letecké záchranné služby DRF chce využít výhody této transportní metody. Předchůdcem tohoto projektu je studie z USA, která prokázala, že během testování celého procesu byly získány až tři minuty navíc na rozdíl od metody vyhledávání stacionárního defibrilátoru, který byl vyhledáván někde blízko v oblasti nehody.
A tak zejména v méně hustě osídlených oblastech bez defibrilátoru dostupného jako stacionární zařízení by drony mohly zajistit, aby poskytovatelé první pomoci mohli v případě zástavy srdce rychleji zahájit resuscitaci. V jednom předchozím projektu se prokázalo, že doprava drony je dokonce rychlejší než transport záchrannou helikoptérou. Díky tomu by bylo možné dopravovat pomocí dronů také další medicínská zařízení a zdravotní materiál. Podle serveru BBC byl již před 3 lety testován dron, který dopravil defibrilátor osobě postižené srdeční zástavou ve Švédsku. Testovací lety ukázaly, že dron je schopen dopravit zařízení na místo se život ohrožujícím stavem až čtyřikrát rychleji než sanitka. Po srdeční zástavě se s každou minutou snižuje šance na přežití o 10 %, pokud není zahájen kardiopulmonální resuscitace nebo defibrilace.
Zdroj: New England Journal, BBC, digital-ratgeber.de