Co patří a nepatří do domácí lékárničky

Domácí lékárnička má pomoci ve chvíli, kdy se objeví horečka, bolest, drobné poranění nebo zažívací potíže. Aby ale byla opravdu užitečná, nesmí se z ní stát krabice plná prošlých léků, nečitelných blistrů a přípravků, u kterých už nikdo neví, komu patří.

Jednou za čas se proto vyplatí lékárničku projít. Nejde jen o pořádek. U seniorů, lidí s chronickými nemocemi a domácností, kde se užívá více léků najednou, může špatně označený nebo nevhodně uložený lék znamenat zbytečné riziko.

Co z lékárničky vyřadit hned

Nejdřív vyndejte všechno na stůl a rozdělte obsah na to, co zůstane, co je potřeba doplnit a co patří pryč. Vyřaďte všechny léky po datu použitelnosti, přípravky bez krabičky nebo příbalové informace, blistry nastříhané tak, že už není vidět název nebo exspirace, a léky, které byly předepsané někomu jinému.

Pryč patří také léky, které změnily vzhled, barvu, vůni nebo konzistenci. U sirupů, kapek, mastí a krémů si všímejte zákalu, hrudek, kvašení, zápachu nebo oddělení složek. Pokud si nejste jistí, neužívejte je a poraďte se v lékárně.

Antibiotika a léky na předpis nenechávejte „pro jistotu“

Zvlášť opatrní buďte u nedobraných antibiotik, silných léků proti bolesti, léků na spaní, kapek do očí, hormonálních přípravků nebo léků na tlak, srdce, cukrovku a ředění krve. Takové léky nejsou univerzální zásoba pro příště.

Antibiotika mají smysl jen tehdy, když je lékař zvolí pro konkrétní infekci. Samoléčba zbylými antibiotiky může být neúčinná, oddálit správnou léčbu a přispívat k antibiotické rezistenci. Léky na předpis zase mohou být nebezpečné pro člověka, kterému nebyly určeny, nebo se mohou špatně kombinovat s jeho běžnou léčbou.

Kdy se raději zeptat lékárníka

Poradit se vyplatí vždy, když užíváte více léků najednou, máte onemocnění srdce, ledvin, jater, žaludeční vředy, cukrovku nebo léky na ředění krve. I volně prodejný přípravek může být v takové situaci nevhodný.

Co by v domácí lékárničce mělo být

Domácí lékárnička nemusí být velká. Měla by ale obsahovat základní věci pro běžné situace. Výběr konkrétních přípravků je vhodné přizpůsobit věku, zdravotnímu stavu a lékům, které doma užíváte.

• lék proti bolesti a horečce vhodný pro členy domácnosti,
• teploměr, ideálně funkční a s náhradní baterií,
• dezinfekci na drobná poranění,
• náplasti různých velikostí, sterilní čtverce, obinadlo a pružné obinadlo,
• pinzetu, malé nůžky a jednorázové rukavice,
• přípravek na průjem nebo rehydratační roztok pro doplnění tekutin a solí,
• prostředek na štípnutí hmyzem nebo mírnou alergickou reakci, pokud je pro vás vhodný,
• léky, které pravidelně užíváte, uložené odděleně a přehledně.

Konkrétní názvy léků není dobré opisovat z cizí lékárničky. Co je vhodné pro jednoho člena rodiny, nemusí být vhodné pro druhého. U dětí, těhotných žen, seniorů a lidí s chronickými nemocemi je lepší nechat si domácí zásobu zkontrolovat lékárníkem.

Kde léky skladovat

Nejhorším místem bývá koupelna a často také kuchyňská skříňka nad sporákem. Lékům nesvědčí vlhko, teplo ani přímé slunce. Vhodnější je suché, stinné a stabilně chladnější místo mimo dosah dětí a domácích zvířat.

Některé přípravky mají zvláštní požadavky, například uchování v lednici. Vždy se řiďte obalem a příbalovou informací. Pokud lék vyžaduje chlad, neznamená to automaticky mrazák. Zmrazení může přípravek znehodnotit.

Pozor na kapky, sirupy a otevřená balení

U kapek do očí, nosních sprejů, sirupů, mastí a dalších otevřených balení nestačí sledovat jen datum na krabičce. Po otevření mohou mít kratší dobu použitelnosti. Na obal si proto napište datum prvního otevření.

Oční kapky jsou zvlášť citlivé, protože se používají v blízkosti oka. Pokud si nejste jistí, jak dlouho je možné je po otevření používat, zkontrolujte příbalovou informaci nebo se zeptejte v lékárně.

Jak lékárničku uspořádat, aby se v ní senior neztratil

U lidí, kteří berou více léků, je přehlednost stejně důležitá jako samotný obsah lékárničky. Pravidelně užívané léky mějte oddělené od léků „pro případ“. Pomoci může dávkovač léků, barevné označení, větší popisky nebo jednoduchý seznam aktuálně užívaných léků.

Do seznamu patří název léku, dávkování, důvod užívání a jméno lékaře, který lék předepsal. Hodí se mít ho doma a vzít ho s sebou na kontrolu, pohotovost nebo do lékárny. Pokud se léčba změní, seznam hned upravte.

Kam s prošlými a nepoužitými léky

Nespotřebované a prošlé léky nepatří do běžného odpadu ani do toalety. Účinné látky se mohou dostávat do prostředí a doma navíc hrozí, že po nich omylem sáhne někdo jiný. V České republice je odneste do lékárny, která zajistí jejich bezpečné odstranění.

Do lékárny vracejte samotné léky, případně v původním obalu, aby bylo jasné, o co jde. Papírové krabičky a příbalové informace bez kontaktu s léčivem lze obvykle vytřídit běžně, ale pokud si nejste jistí, vezměte celé balení a zeptejte se přímo v lékárně.

Jak často lékárničku kontrolovat

Praktické je projít domácí lékárničku dvakrát ročně. U domácností, kde se často mění léčba, kde žije senior s více diagnózami nebo kde je více členů rodiny, má smysl kontrola častěji. Ideální je spojit ji s návštěvou lékárny a doplnit jen to, co skutečně chybí.

Nejčastější otázky

Můžu si nechat zbytek antibiotik pro příště?

Ne. Antibiotika má vždy určit lékař podle konkrétní situace. Zbytek balení do domácí zásoby nepatří.

Vadí, když je lék jen pár měsíců po expiraci?

Pro domácí použití je bezpečnější prošlé léky neužívat. U některých přípravků může klesat účinnost a u jiných nelze bez odborného posouzení poznat, zda jsou v pořádku.

Mohu dát svůj lék někomu z rodiny?

Léky na předpis ne. Patří člověku, kterému byly předepsány. U volně prodejných léků je také vhodné ověřit, zda jsou pro druhého člověka bezpečné.

Stačí mít lékárničku v koupelně?

Většinou ne. Koupelna bývá vlhká a teplá, což může lékům škodit. Lepší je suché místo mimo slunce a mimo dosah dětí.

Dobrá domácí lékárnička není ta nejplnější. Je to ta, ve které rychle najdete správnou věc, víte, komu patří, není prošlá a je bezpečná pro všechny členy domácnosti.

Autor: redakce Penzista.net.