Mikroplasty dnes nacházíme téměř všude. Ve vodě, potravinách, domácím prachu i ve vzduchu, který dýcháme. Vědci v posledních letech objevili drobné plastové částice také v lidské krvi, plicích nebo placentě. Téma mikroplastů se proto stále více dostává do centra pozornosti odborníků po celém světě.

Přestože výzkum jejich dlouhodobého vlivu na lidské zdraví stále pokračuje, odborníci doporučují zbytečný kontakt s mikroplasty co nejvíce omezovat.

Co jsou mikroplasty

Mikroplasty jsou velmi malé částice plastu o velikosti menší než 5 milimetrů. Vznikají například rozpadem plastových obalů, syntetického oblečení nebo pneumatik.

Ještě menší jsou takzvané nanoplasty, které mohou pronikat hlouběji do organismu a jejich vliv na zdraví je dnes intenzivně zkoumán.

Kde se s mikroplasty setkáváme nejčastěji

Pitná voda

Mikroplasty byly nalezeny:

• v balené vodě,

• kohoutkové vodě,

• některých nealkoholických nápojích.

Vyšší množství bývá často spojováno s plastovými obaly a lahvemi.

Potraviny

Mikroplasty se mohou objevovat například v:

• mořských rybách,

• soli,

• medu,

• instantních jídlech,

• balených potravinách.

Do jídla se navíc mohou uvolňovat při ohřívání plastových obalů v mikrovlnné troubě.

Domácí prostředí

Velká část mikroplastů se nachází také v domácím prachu.

Zdrojem bývá:

• syntetické oblečení,

• koberce,

• čalounění,

• plastové vybavení domácnosti.

Mikroplasty tak můžeme nejen přijímat potravou, ale i vdechovat.

Jak mohou mikroplasty ovlivnit zdraví

Vědecké studie stále probíhají a některé závěry zatím nelze definitivně potvrdit. Odborníci ale upozorňují na možné souvislosti s:

• chronickými záněty,

• oxidačním stresem,

• hormonální nerovnováhou,

• dýchacími obtížemi,

• kardiovaskulárními problémy.

Některé plasty totiž obsahují látky jako bisfenoly nebo ftaláty, které mohou narušovat hormonální systém.

Přesný dopad dlouhodobého působení mikroplastů na lidské zdraví ale věda stále zkoumá.

Senioři mohou být citlivější

Starší organismus může být vůči různým zátěžím citlivější. Vyšší riziko souvisí například s:

• chronickými nemocemi,

• oslabeným imunitním systémem,

• vyšším užíváním léků,

• nižší schopností organismu zvládat dlouhodobý stres a zánět.

Proto se stále více mluví o prevenci a omezení zbytečné expozice.

Moringa: rostlina, kterou využívali už ve starověkém Egyptě

Velkou pozornost dnes budí také rostlina zvaná moringa oleifera. Ta je známá nejen jako doplněk stravy, ale také díky svým schopnostem pomáhat při čištění vody.

Novější studie ukazují, že semena moringy obsahují přírodní proteiny, které dokážou na sebe vázat nečistoty a mikroplasty ve vodě. Částice se následně shluknou a mohou být odfiltrovány.

Zajímavostí je, že moringa měla být podle historických zdrojů využívána už ve starověkém Egyptě při čištění vody.

Důležité ale je:

• moringa zatím není prokázaným způsobem „čištění lidského těla od mikroplastů“,

• výzkum se týká především úpravy vody,

• studie stále pokračují.

Přesto jde o zajímavý příklad toho, jak mohou přírodní látky pomoci při hledání ekologičtějších řešení moderních problémů.

Jak snížit kontakt s mikroplasty

Neohřívejte jídlo v plastu

Při zahřívání se mohou některé látky z plastu uvolňovat do potravin.

Vhodnější je používat:

• sklo,

• keramiku,

• nerezové nádoby.

Omezte jednorázové plasty

Například:

• PET lahve,

• plastové příbory,

• jednorázové obaly.

Větrejte a uklízejte prach

Pravidelný úklid může pomoci snížit množství mikroplastů v domácnosti.

Pomoci může:

• vysavač s HEPA filtrem,

• časté větrání,

• praní textilií.

Preferujte přírodní materiály

Například:

• bavlnu,

• len,

• dřevo,

• sklo.

Dávejte pozor na kosmetiku

Některé peelingy nebo kosmetické produkty mohou stále obsahovat plastové mikročástice.

Co říká současná věda

Výzkum mikroplastů patří mezi nejrychleji se rozvíjející oblasti moderní medicíny a ekologie.

Odborníci se shodují, že:

• kontakt s mikroplasty je dnes prakticky nevyhnutelný,

• stále není jasné, jaké množství představuje zdravotní riziko,

• dlouhodobé účinky se stále zkoumají.

Většina expertů proto doporučuje princip opatrnosti — tedy snahu zbytečný kontakt s mikroplasty omezovat.

Malé změny mohou mít význam

Úplně se mikroplastům pravděpodobně nevyhneme. Každodenní návyky ale mohou jejich množství v našem okolí výrazně snížit.

Pomoci může:

• méně plastových obalů,

• kvalitnější skladování potravin,

• omezení ohřívání plastů,

• čistší domácnost,

• více přírodních materiálů.

I malé změny mohou dlouhodobě přispět ke zdravějšímu prostředí pro nás i naše blízké.

Autor: -Redakce Penzista-