Nejezte antibiotika zbytečně, chřipku ani nachlazení nevyléčí

Odolnost vůči antibiotikům má celosvětově na svědomí více než 700 tisíc úmrtí ročně, z toho přibližně 25 tisíc v Evropě. Přesto jejich spotřeba v České republice stále narůstá. Důvodem není jen časté předepisování lékaři, ale i samoléčba – mnoho lidí si antibiotika ordinuje doma bez konzultace s odborníkem.

 

 

 

Podle celoevropských průzkumů téměř každý druhý člověk neví, že antibiotika nejsou účinná proti virovým onemocněním, jako jsou chřipka nebo nachlazení. Přibližně pětina Čechů je přesto naposledy užívala právě v souvislosti s těmito nemocemi. „Nachlazení je virová infekce, která způsobuje zánět sliznic nosu a hrdla. Léčba antibiotiky je zde zcela zbytečná a dokonce škodlivá,“ upozorňuje MUDr. Martin Jan Stránský z Polikliniky na Národní v Praze.

Časté a nesprávné užívání antibiotik navíc vede ke vzniku rezistence. Nejméně třetina bakterií, které patří mezi nejčastější původce vážných infekcí, je dnes rezistentní vůči alespoň jednomu typu antibiotik sledovanému v celoevropských studiích.

Očkování proti chřipce je účinnější prevencí

Namísto antibiotik bychom měli vsadit na očkování. Chřipka totiž každoročně způsobuje rozsáhlé epidemie, které se rychle šíří populací, a u rizikových osob mohou mít vážný průběh s dlouhodobými následky nebo dokonce končit úmrtím.

Statistiky ukazují, že v Česku je kvůli komplikacím spojeným s chřipkou každoročně hospitalizováno kolem 16 tisíc lidí a přibližně 2 tisíce zemřou. Jen VZP zaplatila v roce 2014 za léčbu pacientů s chřipkou více než 33 milionů korun. Celkově si chřipka z rozpočtu státu vyžádá téměř miliardu korun ročně.

„Chřipka se obvykle objevuje od prosince do února, proto je listopad nejvhodnějším obdobím pro očkování. Ochranné protilátky se vytvoří přibližně do dvou týdnů,“ vysvětluje MUDr. Stránský.

Očkování proti chřipce významně snižuje počet hospitalizací a zachraňuje životy. Doporučuje se nejen seniorům, těhotným ženám, malým dětem nebo lidem s chronickými nemocemi, ale také všem, kteří přicházejí do každodenního styku s velkým množstvím lidí – například manažerům, úředníkům, učitelům či zdravotníkům.

 

Autor:
MgA. Kateřina Havelková
 
 

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Povinná pole

Nevyplňujte toto pole: