Parodontóza je starší název pro parodontitidu. Jedná se o zánět závěsného aparátu zubu, který má za úkol držet zub v kosti.
Pokud krvácí dásně, jedná se pravděpodobně o zánět krčku zubu. Pokud zánět postupuje na závěsný aparát, jedná se o parodontitidu. Parodont je tvořen dásní, ozubicí neboli zubním cementem a alveolárním kostí. To je část kosti, v které jsou zuby přichyceny do kosti. Výskyt parodontitidy je 30 % ve věku mezi 30-45 lety. Se stoupajícím věkem se však její výskyt zvyšuje. Čtyři z pěti seniorů potřebují léčbu. Ovšem podle odborníků je každý třetí senior neléčen. Od 45 let věku je také parodontitida nejčastějším důvodem pro ztrátu zubu. Může postihovat pouze jeden zub nebo více zubů. Její tendencí je však šířit se na další zuby a postihuje tedy zubů více.
Příznivou zprávou je, že se parodontitida může dobře léčit. Staří lidé dnes nemusí neodvratně ztrácet zuby. Čím dříve se proto proti parodontitidě zasáhne, tím lépe. Nejčastější příčinou parodontitidy jsou určité kmeny bakterií v ústní dutině. Při nesprávné hygieně, kdy vázne čištění zubů, se mohou bakterie ve větším počtu usídlit na povrchu zubů a napadnout zubní lůžko.
Alarmujícím signálem je krvácení dásní
Následkem je zánět dásní, které otečou a krvácí při čištění. Je to první signál, že se rozběhla parodontitida. V tomto stadiu se dá zánět díky pečlivé hygieně ještě dobře řešit. Pokud nejsou nebezpečné povlaky z povrchu zubů odstraněny, vytváří se následně z dásní choboty. Zuby se přitom rozestupují a couvají. Začínají se viklat.
Proč je parodontitida nebezpečná?
Člověk si musí choboty představit jako otevřené rány. Jsou velkým rezervoárem baktérií. Nebezpečné je, že baktérie přestoupí do krve a rozvinou na stěnách cév malá zánětlivá ložiska. Tím se vysvětluje, proč je parodontitida rizikovým faktorem pro nemoci srdce a cév a pro cukrovku. O tom dnes již nejsou pochyby. Vztah k chronické obstrukční plicní nemoci, revmatoidní artritidě, rakovině a demenci se dnes široce diskutuje.
Chybou je, že se příliš nedbá na alarmující příznaky. Mnozí lidé nedbají na začervenalé, oteklé nebo krvácející dásně. Ty totiž nebolí. Nepříjemým se průběh nemoci stává, když volně ležící zubní krčky citlivě reagují na chlad. Trápí nás také stálá nepříjemná chuť nebo zápach z úst. Při všech těchto příznacích by měl člověk myslet na parodontitidu. Zcela potvrdit to může pouze zubní lékař. Pomocí minisondy zjistí hloubku chobotu.
Z chobotů se odstraňují povlaky
Pokud hloubka chobotů dosáhne čtyř a více milimetrů, radí odborníci léčit. Zuby jsou důkladně očištěny. Jsou zubní nitě správným prostředkem? Které mezizubní kartáčky jsou vhodné? Váš dentista by vám měl ukázat, jak správně čistit problémové individuální zóny. O zubní choboty se potom stará zubní lékař. Pod lokálním znecitlivěním odstraňuje povlaky ručními instrumenty nebo ultrazvukem. Antibiotika se používají pouze v těžkých případech.
Svědomité čištění zubů doma
Pro předcházení parodontitidě bychom měli dbát na svědomité čištění zubů doma. Vyhněme se všemu, co zhoršuje naši obranyschopnost. Stres, především ale kouření, které urychluje parodontitidu. Chroupavé ovoce a celozrnný chleb k jídlu prospívají závěsnému aparátu zubu. Dvakrát až čtyřikrát do roka by měl dentista odstranit nově vytvořené povlaky na zubních chobotech. Pouze pokračující následná péče vede k úspěchu v léčbě. Znamená to, že nemoc nepostupuje vpřed.
Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů