Před rokem a čtvrt proběhla médii zpráva, která vzbudila obrovské naděje: elektroakupunktura má pomáhat lidem s poraněním míchy a dalšími problémy pohybového aparátu. Všichni, kdo se potýkají s poruchami hybnosti - ať už kvůli nehodám, nemocem či neurolo-gickým onemocněním - začali doufat v nový začátek.
Zakladatel této metody, přes počáteční skepsi části lékařské obce, neváhal. Spustil výzkum, organizoval školení a odborné přednášky, jeho myšlenka se začala šířit.
Ale jak už to bývá, realita je složitější. Odborné aspekty přenechme lékařům, nás pacienty většinou zajímá jediné: funguje to? Může mi to pomoci? A odpověď, zdá se, není tak jednoduchá.
Janské Lázně: Naděje na terapii nebo slepá ulička?
Janské Lázně jsou dnes beznadějně plné. Obrovský zájem o léčbu způsobil, že volné termíny nejsou - a pokud ano, na elektroakupunktu-ru se stejně nedostanete. Ačkoli se oficiálně neodmítá, reálně se k ní běžný pacient nedostane. Můžete dostat kvalitní rehabilitační péči, která se odlišuje svou strukturou od jiných zařízení, ale se slibovanou metodou nemá nic společného.
Jak se tedy dostat k léčbě?
Existuje jediná cesta: zadat do vyhledávače elektroakupunktura, na-jít oficiální stránku a vyplnit online dotazník k zařazení do pořadníku. Já osobně jsem to udělala už v září loňského roku. Výsledek? Žád-ná reakce.
Mezitím se v ČR začínají objevovat lékaři, kteří metodou prošli a ško-lili se přímo u zakladatele. Ale i zde narážíme na stejný problém: malákapacita, dlouhé čekací doby …
Neztrácejte naději
Nechci, aby článek vyzněl pesimisticky. Naopak. Naděje existuje. Jenje důležité nenechat se odradit. Pátrejte dál, zjišťujte možnosti, ptejtese – a hlavně: sdílejte své zkušenosti s ostatními. Každá cesta, která ně-komu pomohla, může být inspirací pro dalšího.
MUDr. Pavel Talaš:
„Pokud existuje možnost, jak pacientovi pomoci, měla by se mu tato možnost nabídnout a vyzkoušet.“