Karcinom, Který Se Rozpozná Ve Většině Případů Až V Pokročílém Stadiu - Karcinom Plic

Patří k nejčastějším mužským nádorům vůbec. Asi čtvrtina postižených je mladších než 60 let. Většina se nachází ve věkové kategorii 59-74.

Příčin vzniku karcinomu plic bývá několik. Jsou to jednak vlivy biologické, například viry. Dále je to ionizující záření a chemické faktory. K nejsilnějším faktorům patří kouření cigaret. Udává se, že ten kdo kouří 20 cigaret denně více než 20 let, má riziko vzniku rakoviny plic 20x vyšší než nekuřák. Většinou je tím kritickým množstvím 200 000 vykouřených cigaret. Přitom se ovšem výše rizika odvíjí také od způsobu kouření a hloubky vdechnutí cigaretového kouře. 80-90 % rakoviny plic pochází právě z aktivního kouření. Pasívnímu kouření jsou vystaveni lidé, kteří se nacházejí v zakouřeném prostředí a přitom sami nekouří. Ten, kdo je vystaven pravidelně pasívnímu kouření, má podle dostupných vědeckých dat, zvýšené riziko karcinomu plic. Nejhůře jsou na tom děti v rodině chronického kuřáka a také lidé, kteří se nacházejí stabilně v zakouřených místnostech, jako například v restauracích.

 

U horníků v uranových dolech je rakovina plic považována za nemoc z povolání

Pokud je člověk vystavený dlouhodobě některým chemickým látkám v zevním pracovním prostředí, zvyšuje se u něj riziko vzniku rakoviny plic. Mezi nejzávaznější látky patří azbest, dále pak těžké kovy, jako rtuť, chróm nebo nikl. U horníků v uranových dolech je rakovina plic brána jako nemoc z povolání.

Riziko vzniku karcinomu je spojeno i s expozicí radonu, inertním plynem. To znamená, že se neslučuje s žádnou jinou látkou. Radon vzniká při rozpadu uranu. Radon proniká do obytných domů z geologického podloží, ale ze stavebních materiálů, které jsou nevhodně použity. Udává se, že asi dvě procenta populace České republiky bydlí v domech se zvýšenou koncentrací radonu. 



 Pokud se zjistí, bývá už většinou pozdě

Smutnou skutečností v prognóze karcinomu plic je fakt, že pokud se zjistí, bývá už většinou pozdě. Každý rok onemocní rakovinou plic v ČR 6250-6550 osob, z toho 5400-5700 na toto onemocnění přijde. Mezi nejčastější projevy patří změna charakteru kašel u kuřáků. Kašel je častější, úpornější a dráždivější. Pokud se tak děje u kuřáka, který stále kouří dál a nepřestal kouřit.

Pokud se rakovina plic diagnostikuje, ve větším než polovičním množství případů se jedná již o pokročilý karcinom. Dalším příznakem je hemoptýza neboli vykašlávání krve. K tomu dochází, když rostoucí karcinom prorůstá do průduškové cévy, z které pak začne krvácet. Pneumonie neboli záněty plic, které neodezní po léčbě antibiotiky nebo se opětovně vrací v plicích na stejném místě, jsou známky rakoviny plic rovněž. Pokud se pneumonie opakují, bývá to důvodem k uskutečnění bronchoskopického vyšetření. Bolest na hrudníku u plicního nádoru se projevuje, když nádor prorůstá do svalstva, žeber, kůže nebo poplicnice neboli pleury. K dalším symptomům patří dušnost, chrapot, polykací potíže

Klíčová je prevence

Karcinom se nejčastěji rozpozná na rentgenovém snímku hrudníku nebo CT vyšetření. Léčba zahrnuje kombinaci chirurgického zákroku, radioterapie a chemoterapie. Léčba se odvíjí od toho, jaký typ karcinomu plic pacient má. Rozlišujeme v zásadě dva typy, malobuněčný a nemalobuněčný karcinom.

Ve výskytu karcinomu plic je nejdůležitější hlavně prevence. V posledních letech vedou státy západní Evropy kampaně za zákaz kouření na veřejných prostranstvích. Jen pro zajímavost: Prvním státem, který skutečně zakázal kouření na veřejnosti, byl Bhútán již v roce 2005.


Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net