Střevní baktérie ovlivňují naše zdraví asi více, než se doposud dlouho předpokládalo. Jakou roli
při tom hraje způsob našeho stravování? Nutno říci, že prostředí našeho střeva je vlastně jakýmsi rájem pro mikroorganismy. Je jim zde teplo, příjemně vlhko a bohaté na stravu. Mikroorganismy, které můžeme normálně vidět pouze pod mikroskopem, zde vytvářejí kolonie řádově v miliardách živých buněk. Jejich role je poměrně dobře objasněna a v souvislosti s tím má naše strava také docela nový význam. V lidském těle se nachází zhruba 1,5 kg bakterií. Ve střevě působí jako jakýsi bioreaktor, uskutečňují zde intenzívní látkovou výměnu a žijí v plné symbióze s lidským tělem.
Doslova jim poskytujeme ubytování a stravu a oni se nám za to odvděčují svými službami, které by naše tělo nebylo schopno samo od sebe vykonávat. Mikroby rozkládají balastní látky, dokáží vytvářet až 15 procent energie z přijaté stravy. Kromě toho vytvářejí i některé vitamíny.
Střevní baktérie fungují jako tréninkový partner pro náš imunitní systém
Tam, kde jsou usídleny zdraví prospěšné baktérie v dostatečném počtu, není další místo pro nevítané hosty. Proti nim, myšleno škodlivým mikroorganismům, dokáží působit zdraví prospěšné baktérie několika mechanismy. Vytvářejí na střevní sliznici ochranný film představující bariéru proti průniku škodlivých baktérií a stávají se tak vlastně partnery imunitního systému. Tato funkce byla prokázána při testování na myších bez přítomnosti střevní mikroflóry. Jejich střevní imunitní systém byl nevyzrálý a byly daleko náchylnější na rozvoj infekce.
Antibiotika mohou narušit prospěšnou střevní mikroflóru
Pokud pociťujete dyskomfort, jednoduše řečeno nepohodlí v břiše, váš zažívací systém, respektive v něm přítomna střevní flóra je vyvedena z rovnováhy. Hovoříme také o stavu střevní dysmikrobie. Pokud lidem není dobře a nemohou přijít na žádnou vyvolávající příčinu tohoto stavu, často svádíme vinu na střevní baktérie. Ve střevním traktu některých jedinců se nachází jako součást flóry anaerobní mikrob Clostridium difficile, který je za normálních okolností neškodný. Při užívání antibiotik dochází k vymýcení ne jenom škodlivých patogenních baktérií v krku, dýchacích cestách nebo někde jinde, ale dochází i k usmrcení zdraví prospěšných baktérií v našem střevě. V takovém případě se pak kolonie Clostridium difficile rozšiřují a mohou zapříčinit a vyvolat průjmové stavy.
Jaká strava prospívá naší střevní mikroflóře?
Jezte pětkrát denně porci ovoce nebo zeleniny.
Dvakrát týdně si dopřejte luštěniny jako je hrášek, čočka, fazole na talíři.Tyto zbytkové neboli balastní látky jsou krmivem pro střevní baktérie. Vyměňte obyčejný chléb za celozrnný chléb a konzumujte celozrnnou rýži.
Požijte každý den kelímek jogurtu, nejlépe přírodní. Dávejte pozor, zdali je správně skladován. Skladování v chladu lednice zabezpečí správný obsah střevních bakterií. Také kefír a plnotučné mléko jsou zdrojem prospěšných bakterií.
Baktérie se ale neusídlují natrvalo. Je proto vhodné je doplňovat a konzumovat takové potraviny pravidelně. Podle směrnice Evropské unie už se více nemohou používat názvy probiotické u potravin, které obsahují bakterie mléčného kvašení. Pro zdravé baktérie je pak nevhodná jednostranná, velmi sladká, tučná strava. Ta se negativně projevuje na rozmanitosti prospěšných baktérií ve střevě. Jde o to mít co nejvíce prospěšných bakteriálních kmenů.