Ztráta paměti, potíže s orientací. Souvisí tyto věci s věkem nebo jsou to známky demence? Na to se ptá mnoho seniorů, když pozorují nápadné změny v chování svého partnera. Před pěti lety tušil ... Ztráta paměti, potíže s orientací. Souvisí tyto věci s věkem nebo jsou to známky demence? Na to se ptá mnoho seniorů, když pozorují nápadné změny v chování svého partnera. Před pěti lety tušil Alfons, že se něco děje s jeho ženou Věrou. Chtěla upéci jablečný závin, těsto už měla připravené, přesto ho nemohla najít. Jak vzpomíná pětaosmdesátiletý muž. Krátce nato se Johana přestěhovala do prvního patra jejich malého rodinného domku a přenocovala v pokoji na šití. Stále více se uchylovala do ústraní a začala být na svého manžela najednou agresívní. O pár měsíců později zcela ztratila smysl pro orientaci.
Nebagatelizovat projevy
Věře bylo 78 let, když se u ní projevily první známky demence. Stáří je pro vznik demence největší rizikový faktor. Do 69 let trpí na demenci pouhé procento obyvatel, od 80 let je to už 16 procent a po devadesátce je to dokonce téměř 40 procent. První příznaky se manifestují jako potíže s krátkodobou pamětí a orientací. Postižení a příbuzní zaznamenají, že se něco děje. Často jsou takové jevy ovšem bagatelizovány. Podle expertů by se tito lidé měli nechat vyšetřit lékařem.
Nebát se s partnerem o změnách jeho chování hovořit
Ale jak si má s tím vším poradit partner? Psycholog radí vyčkat na klidnou chvíli a vzdát se veškerých výčitek. Lepší je vyjmenovat během hovoru konkrétní případy, kdy partner rozpozná, že se chování druhé polovičky silně změnilo. Na konci hovoru by měl stát návrh na společnou návštěvu lékaře. Jako první cíl cesty se změněným partnerem je to nejlepší. Alfons přiznává, že se o incidentech s výpadky pamětí a ztrátou orientace jeho ženy, bál hovořit, protože by se na něj jeho žena za to určitě hodně zlobila.Důležitá je správná diagnóza
V poradnách pro poruchy paměti pracují experti, kteří díky hovorům, krevním testům a diagnostickým zobrazovacím postupům určí demenci nebo jiné onemocnění, které je zodpovědné za duševní omezení. Aby se dozvěděl pravdu o zdravotním stavu své ženy, zašel s ní Alfons k rodinnému lékaři a neurologovi. Po prvních testech a vyšetřeních bylo potvrzeno, že Věra trpí na Alzheimerovu demenci. Lékaři nám vysvětlili průběh nemoci. Kolik z toho porozuměla moje žena, Alfons neví. Ještě s ní o tom nemluvil. Diagnóza demence je ranou osudu a nahání postiženým a jejich okolí obavy. Přesto je pro pacienty včasná diagnóza výhodou. Zvláště u nejčastějšího typu demence – Alzheimera. Nemoc sice není vyléčitelná, ale podávané léky mohou na začátku zpomalit postup nemoci. Kromě toho může seniorský pár společně plánovat opatření domácí péče.Co vyřešit?
Nejpozději ve chvíli, kdy je diagnóza demence potvrzena, měl by člověk zařídit důležité právní záležitosti, jako jsou dědictví a plná moc. S postupující nemocí je rychle dosaženo stadia, v kterém nemocný není schopen rozpoznat význam a důsledky svého rozhodnutí a s tím ztrácí schopnost pracovat. I když diagnóza nevylučuje schopnost pracovat. Pokud je v počáteční fázi demence, je užitečný nový certifikát. Notář se však musí vždy přesvědčit, zda je osoba schopna jednat a rozumí rozsahu svých činů. U paní Věry byla nemoc již značně pokročilá. Podle slov pana Alfonse už nebylo možné provést test příčetnosti. Pacientský souhlas podepsal manželský pár ještě před nemocí.Autor: -jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů info@penzista.net