Aorta je největší krevní céva v lidském těle. Pokud jsou její stěny poškozeny, vytváří se nebezpečná aneurysmata, vychlípeniny, které často zůstanou nerozpoznány.
Aorta tak představuje hlavní tepnu v těle, od které se vinou další menší cévy do všech orgánů a tkání v našem těle. Pro krev představuje hlavní dopravní tepnu. Veškerá krev v těle tedy putuje aortou.
Aorta přenáší tlak, kterým srdce vypuzuje krev do oběhu
Stěny aorty jsou velmi elastické. Takové i musí být. Aorta totiž musí zdolávat a přemáhat tlak, který srdce ve vypuzovací fázi (systole) pumpuje krev do cév. Dochází k rozšíření této hlavní tepny, a tak je zabezpečeno, že se krev dostane do všech ostatních menších cév. Kdyby aorta nedokázala korigovat tlak v této vypuzovací fázi, mohlo by dojít k poškození menších tepen, jako jsou drobné kapiláry.
Aneurysmata představují nebezpečná rozšíření
Jako pro jiné cévy, jsou usazeniny na stěnách aorty škodlivá. Usazeniny ve stěně aorty ovšem nehrozí stejným způsobem jako v zúžených místech koronárních tepen srdce. Zde jsou naopak nebezpečné usazeniny v rozšířených oblastech aorty. Odborná terminologie tento stav popisuje jako aneurysmata. Vznikají při oslabení tkáně zánětem nebo zraněním. V tomto místě se pak tvoří vychlípeniny. Pokud je rozšíření na jednom místě aorty příliš značné, může dojít k jejímu prasknutí.
Jedná se o akutní nebezpečný stav. Postiženým hrozí v krátkém čase vnitřní vykrvácení. Velmi trýznivá je na aneurysmatech skutečnost, že nepůsobí zprvu žádné těžkosti. Teprve když aneurysma praskne, prozradí silnými bolestmi. Pokud se vytvoří po prasknutí v podélném směru aorty otvor, vytváří se uvnitř cévní stěny tzv. dissekce. Krev se může dostat do nové dutiny, nahromaděná krev tak tlačí na ostatní odstupující cévy, což má za následek oběhová selhání v ostatních částech těla. Většinou je projevem i náhlá masívní bolest.
Rizikové faktory pro tvorbu aneurysmat v aortě
Aneurysmata se vyskytují především v oblasti břišní aorty. Tato břišní aneurysmata se vyskytují asi u jednoho procenta populace, častěji to bývá u kuřáků. Muži jsou asi pětkrát častěji postiženy než ženy. Také dědičnost a věk hrají svou roli. Čím vyšší věk, tím vyšší riziko. K predisponujícím faktorům, které přispívají k vápenatění tepen, a tedy tvorbě vychlípenin, patří také vysoký krevní tlak a zvýšený obsah tuků v krvi.
U kuřáků a mužů nad 65 let by se mělo alespoň jednou za rok provést ultrazvukové vyšetření. V oblasti břicha se dají aneurysmata velice časně odhalit. Jedná britská studie z roku 2012 dospěla k závěru, že u mužů nad 65 let se může předcházet smrtelným případům, pokud se provádí celoplošný národní skrínink *.
U prasklého aneurysmatu závisí na každé sekundě. Zpravidla je nutná akutní operace. Pokud je céva rozšířena, ale ještě není poškozena, záleží na velikosti vychlípeniny, zda má chirurgický zákrok smysl. Čím vyšší je průměr cévy, tím vyšší existuje riziko, že céva praskne. Vychlípené úseky se nahrazují cévní protézou. Po operačním zákroku je důležité správně korigovat krevní tlak. Lepší je samozřejmě se rizikových faktorů vyvarovat. Skončit s kouřením, hodně se hýbat, zdravě se stravovat a zbavit se nadváhy. Správně léčený vysoký krevní tlak znamená předcházení tvorby sklerotických plátů ve stěně aorty.
*Thompson SG, Ashton HA, Gao L, Buxton MJ, Scott RAP. Final follow-up of the Multicentre Aneurysm Screening Study (MASS) randomized trial of abdominal aortic aneurysm screening. British Journal of Surgery. Volume 99, Issue 12, pages 1649–1656, December 2012.
Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net